Jak vycvičit psa k používání řetězu

Nejlepší je psa nepoutávat na řetěz: to je názor seriózních zoologů. Koneckonců, pes není jen zvíře; je to také nejlepší přítel člověka. Jak můžete říct, že přítel je připoután? Městští psi žijící ve výškových budovách si totiž koncept řetězu prakticky neuvědomují: nejvíce omezuje jejich svobodu vodítko při procházkách. V soukromých domech jsou však psi na těžkých řetězech běžnou záležitostí: historicky psi nejen žijí ve speciálně postavené kotci, ale jsou k němu často trvale přivázáni.

Přesto je třeba si uvědomit, že řetěz je extrémní opatření. Pes na vodítku se neustále zlobí a chová nepřátelsky, což může nakonec ovlivnit jeho chování vůči majitelům. Navíc takový pes není příliš spolehlivým hlídacím psem: koneckonců, když je na vodítku, nebude schopen plně kontrolovat pohyb zlodějů nebo jiných vetřelců na dvoře. Moderní trenéři psů se proto domnívají, že připoutání psa na řetěz je dočasné opatření a v případě potřeby by si zvíře mělo na vodítko postupně zvykat, spíše než aby na něm bylo chováno trvale.

Jak připoutat psa na řetěz bez stresu, aby nekňučel

Nemá smysl připoutat psa, abyste ho odradili od kňučení: tím se jeho pohodlí ani klid nezlepší. Stres, který zvíře zažívá z nečekaného uzavření, může být tak intenzivní, že kňučení nejenže nepřestává, ale ve skutečnosti se zesiluje. To je umocněno děsivým vytím, štěkáním a zoufalým pokusem vymanit se z řetězů. V některých případech pokusy končí špatně: pes se do řetězu zamotá, někdy se mu hlava zachytí o smyčku a uhyne.

Plynulý přechod od úplné svobody k jejímu vážnému omezení vyžaduje tři fáze, přičemž každá následující fáze začíná až po úspěšném dokončení té předchozí:

1. Mladému psovi se nasadí obojek a nechá se na něj plně zvyknout. Je těžké předem říct, jak dlouho to bude trvat: pár dní, týden nebo déle než měsíc.
2. Postupně si zvíře zvykejte na vodítko a na krátkou dobu ho připevňujte k obojku. Takto berte psa na procházky a dejte mu vědět, že je to „normální“ a nic vážného se neděje.
3. Pokud vše proběhne hladce, je nyní již dospělé štěně nakonec umístěno na řetěz.

Pokud je to možné, je vhodnější použít tzv. kontrolní bod než zcela tuhé lano. Kolem celého obvodu chráněné oblasti se napne a bezpečně upevní kovové lano o průměru 8–10 mm a k němu se připevní dvoumetrový řetěz tak, aby se po lanu snadno posouval. Tato možnost zcela neomezuje svobodu psa: může pobíhat po oblasti, i když ne v libovolném směru.

Ani kontrolní stanoviště však psovi neumožňuje plnohodnotného hlídače, protože některé oblasti dvora zůstávají nepřístupné. Nejvíc, co pes v nebezpečné situaci dokáže, je hlasitě štěkat a upozornit tak svého majitele na vetřelce. Stejnou roli s velkým úspěchem může plnit i bezpečnostní alarm instalovaný na plotě po obvodu a na brankách. Alarm nevyžaduje napájení (kromě jeho napájení), nevyžaduje žádnou údržbu a není ovlivněn stresem. Uvázaný pes, který pronásleduje podezřelé zloděje nebo jen slyší štěkání jiných zvířat „na volné noze“, se může pokusit plot přeskočit a zamotat se do vlastního řetězu, což může být fatální.

Zkušení trenéři psů se domnívají, že i když si inteligentního psa pořídíte jako hlídacího psa, měl by být vycvičen tak, aby většinu času trávil bez vodítka. Hlídací pes by měl snadno rozlišovat mezi „přáteli“ a „nepřáteli“, poslouchat svého majitele na první slovo nebo i náznak a milovat ho a respektovat ho. To samozřejmě vyžaduje hodně práce a dovedností, ale dobře vycvičený pes může plnit hlídací povinnosti i bez vodítka. I tehdy by však měl vědět, co je řetěz, ale zůstat mu věrný. Někdy, zejména u velkého psa, bude potřeba být na vodítku (například při návštěvě domu hosta). Musí být vycvičen tak, aby tomuto dočasnému omezení svobody rozuměl a nepovažoval ho za zradu ze strany majitele.

Čtěte také: Mám si pořídit druhého psa?.

V jakém věku je nejlepší dát psa na řetěz?

Dát dospělého psa na řetěz, jakmile si zvykne na naprostou svobodu, je prakticky nemožné. Najde si vhodnou příležitost, aby se uvolnil a utekl; bolest může být tak velká, že bude trvat věčně. Štěně by mělo být zvyklé na omezení v mladém věku: když je již rozumné, ale ještě není zvyklé na úplnou svobodu. U většiny plemen je tento věk mezi 4 a 8 měsíci, ale nelze to přesně říci, protože tato záležitost je velmi delikátní a individuální.

Štěně si obvykle pořídíme, když je mu několik měsíců. Je naprosto normální, že nový majitel, který se rozhodne, že jeho pes bude žít na řetězu, mu okamžitě nasadí obojek. V mladém věku si pes snáze zvykne na předmět navíc na svém těle; někteří psi nejeví žádné známky toho, že by je „získání“ zmatilo.

Obvykle můžete štěně brzy venčit na vodítku a pak je čas si sednout.
Ale ne vždycky všechno probíhá hladce. I mladé zvíře si v prvních dnech začne říkat, aby ho pustili ven. Úkolem majitele v této době je nezhroutit se a nepustit štěně z vodítka. Často se jedná o zvýšení kontaktu, odměňování štěněte chutným krmivem a dávání bezpečných hraček s povolením je okusovat, jak moc chce.

Jak zabránit psovi ve značení

Jaký obojek a jaký řetízek potřebujete?

Pro psa, který je trvale nebo dlouhodobě držen na řetězu, je třeba obojek vybírat obzvláště pečlivě. Měl by být široký, vyrobený z několika vrstev kůže, mít dvě řady otvorů a pevný kroužek. Je třeba se vyhnout ostrým hranám a kovové slitiny použité pro jednotlivé komponenty obojku musí být kvalitní a hypoalergenní. Obojek by měl být nastaven tak, aby se mezi něj a krk psa pohodlně vešly dva lidské prsty.

U psů na řetězu by se za žádných okolností nemělo používat následující:

• ohlávky (halti);
• parforces s čepy;
• tlumivky (poloviční tlumivky) ve formě posuvné smyčky.

Tloušťka řetězu závisí na velikosti zvířete, přesněji řečeno na jeho hmotnosti. Například pes o hmotnosti do 15 kg potřebuje řetěz o tloušťce 3 mm, zatímco pes o hmotnosti 40 kg potřebuje řetěz o tloušťce 6 mm.

Pravidla pro výcvik psa na řetěz

Neexistují žádné jasné pokyny pro výcvik štěněte k používání řetězu: každý pes je individualita.

Existuje však několik důležitých bodů:

1. Není kam spěchat. Ani mladého psa nelze jednou provždy připoutat na řetěz. Předtím se štěně opakovaně prochází po pozemku na vodítku, aby si mohlo vše prozkoumat, důkladně očichat a dokonce i okusovat věci. Doba strávená na řetězu se postupně prodlužuje, počínaje 10–15 minutami. Zpočátku se majitel od psa vůbec nevzdaluje, mluví s ním, hraje si s ním a dává mu pamlsky. Teprve po týdnu se doba strávená na řetězu v nepřítomnosti majitele prodlužuje na 3–4 hodiny, nebo se dokonce nechává přes noc o samotě.
2. Šetření na kvalitě obojku a délce řetízku je nevhodné. Příliš drsná kůže způsobuje nepohodlí a krátké vodítko vytváří pocit naprosté beznaděje.
3. Kromě kvalitního obojku je nezbytný čistý a suchý kotec, za silných mrazů případně i vytápěný. Pes potřebuje úkryt před deštěm, silným větrem a dalšími povětrnostními vlivy. Je dobré hned v kotci rozložit známou podložku a nechat psa jíst venku, dokud je ještě bez uvázání.
4. Během výcviku na řetězu jsou oblíbené věci štěněte (zejména hračky) v kotci nezbytné. Není třeba dodávat, že miska s čistou vodou je nezbytná k pití za všech okolností.

Považuje se za normální, pokud si pes na řetěz během 2–3 týdnů zcela zvykne a po dočasném uvolnění se klidně nechá znovu uvázat.

Tipy a nuance

Neobviňujte se příliš, pokud vašemu psovi trvá dlouho, než se naučí být na řetězu. Trpělivost je sice klíčová, ale musíte akceptovat fakt, že ne každý pes snese úplné uzavření a ne každý majitel má výcvikové dovednosti a znalosti.

Studium chyb jiných lidí může v tomto obtížném úkolu pomoci, z nichž nejčastější a nepřijatelné jsou:

• použití hrubé fyzické síly (je nepřijatelné tlačit psa proti jeho vůli do kotce a násilně ho tam dlouhodobě držet);
• mluvení se psem zvýšeným tónem a obzvláště hlasité, hrubé křičení na něj v této těžké době;
• připoutání psa na řetěz ihned poté, co se objeví v novém domově (nebo spíše na dvoře);
• používání nekvalitní psí boudy, která způsobuje zjevné nepříjemnosti (stává se, že si majitel ani nevšimne vyčnívajících hřebíků nebo netěsné střechy);
• špatné umístění chovatelské stanice (například s neustálým vystavením spalujícímu slunci);
• používání obojku nebo řetízku, které nemají správnou velikost, nebo jsou vyrobeny z příliš těžkých či drsných materiálů.

A samozřejmě je nepřijatelná nedůvěra majitele. Přehnaná lítost je zde nevhodná: pokud je pes již připoutaný a zavřený v kotci, nelze ho vrátit do obytného domu.

Pes a řetěz nejsou zrovna nejhumánnější kombinací, ale v soukromých domech je to často nutné. V tomto případě je nejlepší zvíře vycvičit tak, aby nebylo neustále na řetězu, ale aby ochotně akceptovalo krátká období omezení pohybu čas od času. Výcvik psa na řetěz může být obtížný; vyžaduje od majitele pevnost a citlivost, výcvikové dovednosti a lásku ke zvířatům.

Čtěte také: Kteří psi potřebují hodně venčení?.